Ničení nábytku patří mezi nejčastější problémy, se kterými se majitelé psů potýkají. Rozkousané nohy od stolu, roztrhané polštáře nebo zničené boty nejsou „naschvál“, ale signál, že něco v režimu nebo potřebách psa nefunguje.
Typické situace:
Majitelé to často vnímají jako zlobení, ale skutečný důvod je jinde.
Ničení věcí má vždy nějakou příčinu:
Pes, který se nudí, si hledá vlastní zábavu. Žvýkání je přirozené a uklidňující.
Pokud pes nemá dost pohybu, vybíjí energii destruktivním chováním.
Pes ničí věci hlavně tehdy, když je sám a je ve stresu z odloučení.
U štěňat je žvýkání přirozené – ulevují si při růstu zubů.
Pokud pes jako štěně „mohl všechno“, pokračuje v tom i v dospělosti.
Cílem není psa trestat, ale nahradit destruktivní chování správnou aktivitou.
Nejúčinnější je kombinace:
Odstraňte z dosahu věci, které pes ničí (boty, kabely, drobné předměty).
Použijte bariéry nebo zavřené místnosti, pokud je pes bez dozoru.
Unavený pes = klidnější pes.
Zvyšte:
Dejte psovi vhodné náhrady:
Pes musí mít „povolenou“ možnost žvýkat.
Začínejte krátkými odchody a postupně je prodlužujte.
Cílem je, aby pes pochopil, že odchod není stres.
Když je pes klidný a nic neničí, pochvalte ho nebo odměňte.
Jedno „dnes může“ a „zítra ne“ psa mate.
Režim musí být stabilní.
Trest zpětně pes nechápe – jen zvyšuje stres.
Nejčastěji jde o nudu, stres nebo separační úzkost.
Ne. Pes si nespojí trest s ničením, pokud není přítomen při činu.
Záleží na příčině – od pár týdnů až po několik měsíců při separační úzkosti.
Ano. Štěňata zkoumají svět tlamou a ulevují si při růstu zubů.
Ano, ale jen pokud jsou vhodně střídány a doplněny o pohyb a trénink.